V Arše
se zabýváme všemi fenomény souvisejícími s výchovou a to v tom nejširším smyslu: „Zlobivými“ dětmi, tj. situacemi, kdy dítě z nějakého důvodu „nefunguje“, nereaguje tak, jak by si představovali rodiče, učitelé, či jiní dospělí.
Rodiči, kteří hledají cestu ke svému dítěti. Učiteli, kteří se snaží pochopit své žáky.
Dětmi a dospívajícími, kteří hledají cestu k rodičům. Anebo taky od rodičů. Anebo svou vlastní cestu.
Školními třídami, které nevědí, co se svým spolužákem.
Učiteli, kteří nevědí, co se svými žáky.
Žáky, kteří nevědí, co se svými učiteli.
Školami, které nevědí, co s rodiči svých žáků.
A tak podobně.
To vše i z netradičních úhlů pohledu. Známe převládající stanoviska, používané postupy a terapeutické směry. Umíme je používat a je-li to třeba, používáme je. Ale více jdeme cestou pochopení. Klienta, člověka. O co méně „promlouváme do duše“, o to více nasloucháme.